|
|
Pojem krásný sloh a jeho užívání v české uměnovědné literatuře
Synecký, Jakub ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent) ; Klípa, Jan (oponent)
Práce se zabývá pojmem krásný sloh a jeho užitím v české uměnovědné literatuře. Pojem známý z německé odborné literatury uvedl do českého prostředí ve 30. letech Jaromír Pečírka ve vztahu k sochařství. Na dějiny gotického malířství byl aplikován Antonínem Matějčkem. Po krátkém odvratu, spojeném se jménem Pavla Kropáčka, byla tradice užití pojmu obnovena Jaroslavem Pešinou, který vytvořil koncepci platnou a uznávanou dodnes. Ve vztahu k sochařství obdobná úloha připadla Albertu Kutalovi a jeho následovníku Jaromíru Homolkovi. Českým specifikem je aplikace pojmu ve vztahu k architektuře, jímž se zabýval především Dobroslav Líbal. Z mladších badatelů je sledována práce Mileny Bartlové, Jana Royta, Jana Klípy a Michaely Ottové. Práce sleduje jednotlivé koncepce a jejich proměny.
|
|
|
Mistr Hartmann a švábské sochařství počátku 15. století
Hladká, Kateřina ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Klípa, Jan (oponent)
Mistr Hartmann a švábské řezbářství počátku 15. století Ulmský kameník Mistr Hartmann je dějinám umění známý již dlouho, ale jeho role ve švábském řezbářství počátku 15. století stále vyvolává mnohé otázky. Hartmannovi bývá přiznávána vůdčí pozice jak v huti, tak v řezbářské dílně, zatímco proti mluví průměrná kvalita jeho soch a skutečnost, že se měšťanem stal až roku 1428, tedy déle než 10 let poté, co je v Ulmu poprvé doložen. Tato práce zkoumá Mistra Hartmanna nejprve z hlediska sociální a kulturní situace v Ulmu na počátku 15. století. Zpřesňuje jeho roli v rámci hutního provozu při stavbě ulmského farního kostela a výzdobě západního průčelí, jehož ikonografický program do značné míry odráží historické okolnosti svého vzniku. Druhá část práce se zaměřuje na řezbářskou dílnu, v níž vznikl oltářní retábl z Dornstadtu, a na fenomén rozšíření tohoto stylu po celém Švábsku. Ulmská dílna je představena v kontextu města a zdejší huti, někdejších lokálních center i vzdálenějších regionů. Kolem roku 1415 pozorujeme velmi aktivní uměleckou výměnu zejména se středním Porýním. Ulm, který kolem roku 1400 neměl výraznou řezbářskou tradici, se v průběhu velmi krátké doby stal hlavním uměleckým střediskem Horního Švábska. Právě v době růstu moci říšského města můžeme na příkladu Mistra Hartmanna velmi dobře...
|
|
|
Pieta ze Všeměřic v kontextu krásnoslohých piet
Čtvrtníková, Marie ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce podává obecný nástin ikonografického typu piety a jeho geneze od počátku 14. století do prvních desetiletí 15. století. Především se ale text věnuje samotné Pietě ze Všeměřic, vysoce kvalitní soše z první poloviny 15. století. Dílo je srovnáváno s produkcí Mistra Týnské kalvárie po stylové a v některých případech (kde bylo dovoleno) i po technologické stránce. Klade si za cíl shrnout dosavadní badatelské výsledky a navrhnout některá možná další řešení otázek vztahujících se k Pietě ze Všeměřic. Otázky se týkají především časového zařazení sochy, autorství a místa, pro které byla původně objednána a místa jejího vzniku. Práce je členěna do čtyř obsahových kapitol, přičemž první dvě se věnují na obecné rovině tématu piety a kontextu sochařství na našem území. Následující dvě kapitoly se věnují konkrétně Pietě ze Všeměřic, přičemž první z nich shrnuje dosavadní poznatky uměleckohistorického bádání a druhá kapitola se snaží o vlastní interpretaci.
|
host ::
RSS.